Získala svobodu, ale ve společnosti jí překáží, a navíc pořád ještě touží po dítěti. Rozhlíží se, s kým by tuto touhu mohla realizovat. Bohdan je na ni tak milý a snad jí připomíná trochu manžela, že ji napadne „... utéci se sňatkem pod ochranu švakrovu". Nelze zjistit, zda s tímto nápadem oslovila přímo Bohdana, nebo ho zapudila ve chvíli, kdy se s ním svěřila Kukučínovi, každopádně osidlům krásné Maruše naštěstí švagr unikne. Navíc než se ona rozhodne, Bohdan bohužel zemře. Maruše si nakonec do domu nastěhuje matku, jejíž záchvatovitá nemoc je bizarně záhadná stejně jako příklon k pití piva, medicínských vín a koňaku. Ostatně později najde Maruše po její smrti roztodivné lahvičky lektvarů a šnapsu, otevřené i neporušené, na různých místech v pokoji. Trochu to připomíná alkoholiky, kteří si schovávají butelky s lihem pod postel.
Dámy si příliš nerozumí, Maruši zrazuje psychika, paní matku možná játra? Atmosféra se zlepší, když začne za Maruší chodit Janko Wodwářka (pozn. autorky – snad chorvatský student medicíny). Maminka jej vítá s nadšením. Švarný hoch ještě nedojde na pavlač, a už mu vstřícně otevírá dveře. Asi nechce, aby dcera zůstala na ocet. Kolem bohaté Maruše krouží roztoužených nápadníků povícero. Mladému Wodwářkovi dá „přednost pro jistotu věrnosti". Malá záplata pro rozbouřené city a temperament paní Maruše. Mamince se Janko opravdu líbí, ačkoliv on se o ní vyjadřuje nehezky. A tak se nemoudrá Maruše za Wodwářku provdá, přestože ani on neplane nehynoucí láskou. Má ji rád „více mozkem nežli srdcem". Možná při volbě partnerky myslel také na majetek. Co předpověděli závistivci Kukučínovi, dokonal Wodwářka. Zbaví se potloukání po podnájmech a bude si bydlet v příjemném pohodlí. Nádavkem získává zkušenou hospodyni. Bohdan je již dávno mrtvý, aby tento neuvážený sňatek švagrové vymluvil. Případně se s ní oženil sám. Jenomže by asi její rozháranou duši stejně nenaplnil.
Maruši utíká čas, protože chce mít za každou cenu dítě. Čtyři roky podle vlastního názoru promarnila vdovstvím a teď se to snaží dohnat. Sužují ji problémy s vaječníky. Aktuální stav a podobu vaječníku vylíčí Kukučínovi natolik sugestivně, že pokud ho někdy eroticky přitahovala, muselo ho to po zběžném přečtení okamžitě opustit. Maruši však její vaječníky trápí, protože každý doktor jí říká něco jiného. Jeden jí dává naději, druhý jí naději bere, čemuž nerozumí. Chtěla by slyšet jednotné stanovisko. Za švagrem už jít nemůže, a proto se obrací dopisem na Kukučína. V rámci honby za miminkem uvažuje o strávení léta koupelemi ve Františkových Lázních. Zřejmě v duchu myšlenky, že věci ve vodě měknou.
Zároveň se obává, aby nedopadla jako herečka Bittnerová...
(více se dočtete v knize)
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.