Zajímavosti

Poslední víkend před koncem Korálkiády proběhla v Soběslavi kreativní výstava

Navlékání korálků není těžké. V podstatě to zvládne i malé dítě…ale v tom je právě zakopaný pes! Jak přesvědčit MLÁDEŽ (prostě puberťáky – pardon ;)…), aby dělali něco TAK PŘÍZEMNÍHO?!

Jednoduše. Řeknete jim to všechno pravdivě. Že je to sice jednoduché, ale cílem je velká věc. Že to není zbytečné. Že ve finále nebude jen kupa navlečených korálků, na které se bude prášit, ale dostanou je lidé, kteří je potřebují, kteří si jich budou vážit, kteří je použijí na něco smysluplného.

Popravdě – pro mě osobně tohle byl ten nejdůležitější důvod, proč o tom vůbec uvažovat. Neuvažovala jsem ani chvíli. Nebylo o čem.

A tak jsem nabídla studentům Gymnázia v Soběslavi možnost stát se součástí obrovské, nadšené skupiny lidí, která se v rámci Korálkiády pokusí překonat světový rekord v délce navlečených korálků … a ono to klaplo! Souhlasili. Pustili se s vervou do práce. Obětovali korálky (většinou slečny), vlasec (většinou mladí pánové), volný čas (všichni bez rozdílu).

Vyhlásila jsem dokonce mezitřídní soutěž o sladkou odměnu…ovšem ve finále byla největším hnacím motorem ČEST a toho si opravdu vážím! Nakonec se drtivá většina studentů shodla na tom, že odměna je fajn, ale boj za třídu, partu lidí, do které patří, je pro ně mnohem víc.

Konec soutěže byl nesmírně napínavý – dvě nejlepší třídy, prima a sekunda, se dostaly do situace, kdy šlo doslova o každý navlečený metr. Na našem školním korálkometru se měnilo pořadí každou hodinu, fandili i kolegové, kteří se až do té chvíle tvářili nezúčastněně…

Doslova v hodině dvanácté došlo k REMÍZE!

Ve skutečnosti jsem ráda – favorité ze sekundy si sáhli na dno, ale čestně obhájili své prvenství. Naši nejmladší  studenti zase prokázali bojovného ducha, schopnost spolupracovat a jejich snaha nevyzněla naprázdno. Všichni studenti, nejen z vítězných tříd, mě přesvědčili, že nejsou líní přiložit ruku k dílu pro dobrou věc.

A nakonec zbývá zmínit číslo: krásných, takřka magických 666 metrů je naším důstojným příspěvkem k českému pokusu o pokoření světového rekordu a teď už budeme jen netrpělivě čekat, jestli se to povedlo! J

Díky všem studentům Gymnázia v Soběslavi – jsem na vás hrdá!

Vaše učitelka, Petra Váchová.

Korálkiáda u nás ve škole

Někdy v dubnu jsem se dozvěděl o Korálkiádě. Rozhodl jsem se, že do projektu se pokusím zapojit celou školu. Kantoři i žáci souhlasili, a tak jsme začali přemýšlet: Na co budeme navlékat? Kde seženeme korálky? Kdy budeme navlékat? Na první a druhou otázku jsme hledali odpověď nejdříve. Zbytky vlasce darovali spolužáci – rybáři, škola zaplatila 10 000 perliček, které sice nebyly veliké, ale navlékli jsme z nich skoro 30metrů. Na poslední otázku jsem hledal odpověď u kantorů - řekli, že nejideálnější by byly hodiny Vv.

Začali jsme navlékat a počítat a sčítat a rozmotávat. Korálky se kupily a najednou šly školou zvěsti, že prvňáci už mají 100 metrů. Nevěřil jsem a šel jsem se zeptat. Odpověď zněla: „Nepovíme! Nebo teda……. máme víc.“ Během navlékání jsem zjistil, že korálky umí navlékat každý.

První třída nakonec vyhrála soutěž „Kdo navleče více korálků“se svými 138 metry. Druhé místo obsadila 3. Třída se 106 metry a 3. místo 6. třída – 40metrů. Prvňáci se mohli radovat z výhry – muffinů a všichni trochu záviděli, ale přáli jim to. Naše celoměsíční snažení dalo dohromady 376 metrů navlečených korálků!

za 2.ZŠ ve Veselí nad Lužnicí

Jakub Vácha.