Vaše POTVORblogy

Můj vztah k předvádění je vrozený a přirozený jako každé jiné ženě, ale nikterak to nepřeháním vystavováním sama sebe na odiv jiným. Ono také nějaký ten rok a kilo přibylo a již to není tak ukazovatelné jako za mlada, takže se raději podívám na předvádění jiných. Nikdy jsem se nezúčastnila akce předváděcí, která se koná za účelem vytažení peněz ze spoluobčanů za zboží, které se zamhouřením obou očí lze považovat za kvalitní, ale které by bylo ke koupení pouze tehdy, když by se z konečné ceny oddělilo jedno desetinné místo. Vše je jednou poprvé, takže hurááá do akce!

Vyplníte pozvánku, která přijde do schránky, a dostavíte se na předem určené místo. Hezky se posaďte, náš příběh začíná … za naši rodinu jsme se zúčastnili čtyři dospělí a jediný tchán na takové akci nebyl poprvé. U vchodu nás vítala hosteska. To je přehnané, ta nebohá žena měla neučesané vlasy barvy popela, když se pokusila o úsměv, chybělo jí minimálně 5 zubů a šaty zřejmě zdědila po mamince. Věk se určit nedal. To mě mělo varovat!

Na podobných akcích se schází povětšinou lidé důchodového věku, mají na to čas, dostanou dárek a ještě k tomu nějaké to jídlo, rozptýlí se a třeba i pobaví. U našeho stolu jsme se náhodně sešli s lidmi v našem věku, které známe a o jejichž IQ nemáme nejmenších pochyb. Varování č.2 přišlo, když v čele místnosti, kde se již vršily ty nejskvělejší hrnce na světě, které i Němci označili za to nejlepší co v životě viděli, stanul ON. Sám velký předváděč. Oděn ve stylu havajského hudebníka do ležérní košile s palmami nás již na začátku zpražil větou, že jestli se budeme smát, tak to ukončí a vyhodí nás, jako to už jednou udělal, protože jak řekl, jsme už od začátku vytlemení. To nám poklesla čelist poprvé. Bláhově jsme si mysleli, že on je tady kvůli nám. Výhružky se postupně stupňovaly a nastal psychologický nátlak. Zde si dovolím citovat, protože jsem si mnoho vět zapsala, i když mě švagrová varovala, že mi ty zápisky u východu seberou. Zachránila jsem je! Co věta to perla!  „Nekoupíte hrnce? Vaše děti budou nemocné, nedostane se jim kvalitní stravy! V životě nic nedokážete! Vaše zdraví je vám jedno, já to na vás vidím! Každý třetí zemře na rakovinu. Mám vás rozpočítat?“ Tady poklesla bradička podruhé.  No a abych to do třetice uzavřela, dostavil se asistent hlavního šoumena v růžové košili s velmi charakteristickým hlasem 4%ní menšiny (tím nechci nikoho urazit, jen potřebuji navodit atmosféru) a teď vážně nekecám  ….. s  francouzskou manikúrou!!! Jo! Zlatý hřeb večera! To už jsme se odbourali definitivně a do smrti smrťoucí, která v mém případě brzy nastane, protože nevařím v tom hrnci za 57 000 korun a stále dokola omílaná rakovina mě určitě nemine, se už žádné předváděčky nezúčastním a to slibuji na holý pupek!

V zájmu objektivity musím čestně prohlásit, že ty hrnce nebyly tak špatné a jestli mi to nesmažou jako skrytou reklamu, tak holky … v Glóbusu je ten hrnec za 1 400 kaček.

Citát : Nemoc je stav, kdy nám nechutná ani to, co nám lékař zakázal.