Vaše POTVORblogy

Tvořivá jsem byla od mala. Už jako malá holčička jsem si vyráběla nábytek z kudlaček, z plastových nádob od octu a když už jsem dostala první nábyteček, tvořila jsem si tam dekorace a oblíkala panenky. Když jsem povyrostla vybudovala jsem si svůj vlastní obchůdek se smíšeným zbožím, kde se prodávalo ledasco, dokonce i dorty z písku s příměsí prášku na praní (to k lehčímu míchání) byly zdobené barvami smíchanými s moukou (to zase aby byly elastické až písek uschne) k velké nelibosti mojí maminky. Balila jsem do papírových kornoutů z novin. Byla to krásná doba. Nakupovat chodily mé kamarádky, ale i rodina, to mi vydrželo tak do deseti let.

Po desátém roce mne začalo zajímat co si tak asi obléknu do školy. V té době byly běžné teplány a polokecky, tričko a šusťákovka. To si dnes dnešní děti vůbec nedovedou představit.

Ze začátku jsem likvidovala staré věci, třeba boty co už moje maminka nenosila, uřezala  jsem patu,  přestříkala jinou barvou a vyrobila si nazouváky.

Nebo jsem rozstříhala bratrovo tričko a ušila si z něj plavky. Na super moderní kalhoty se strááášně širokýma hohavicema, pamětníci si určitě vybaví co myslím tím hodně široké... jsem rozstříhala závěs. Šila jsem bez střihů a návodů, naučila jsem se šít na stroji úplně sama. Když už jsem měla děti, měli samozřejmě věci udělané od maminky.

K oblečení bylo potřeba si vyrobit i doplňky. Vyráběla jsem jak háčkované, vyřezávané a odlívané šperky,ale i oblečení všeho druhu, co bylo momentálně moderní to jsem si musela sama vyrobit. Měla jsem potřebu se odlišit od ostatních, chtěla jsem svůj vlastní styl a nebýt jako z kopírky. To mi vydrželo dodnes. 

Vyrábím šperky  z různých materiálů, jsou to moje originály a strašně moc mne to baví. Stále jsem samouk i když už jeden kurz jsem navštívila  a naučila jsem se pořádně  háčkovat dutinky z  korálků a to je to proč vlastně píši svůj Blog. Neháčkuji dutinky, ale trochu větší kousky, začala jsem obalem na mobil a pokračovala jsem psaníčkem. Je to strašně zdlouhavá práce, ale výsledek myslím stojí za to.

Šperky tvořím stále, z korálků i polymerů, háčkuji pidi hračky, ale i oblečení a čepičky.

Mám radost z tvoření a z toho, že se někomu můj výtvor tak zalíbí, že si ho dokonce i koupí.