Ráno, raníčko, panna vstala, vlasy si v uzel uvázala....
No, panna teda nejsem, vlasy jsem si uvázala... A proč to všechno notabene v šest ráno? A navíc, když ještě v klidu můžu spát?
Před pátou ráno mě probudil déšť. Takový ten správný zahradnický. Šumění vody, rytmické bubnování kapek na střechu...
A navíc ta naše potvůrka podivná - číča šedivka - moje Jessie se rozhodla, že už nebude spát a v tom dešti musí stůj co stůj jít zkontrolovat své území venku. No zůstaňte v klidu ležet, když vám něco chlupatého začne drápkama masírovat záda a v podstatě vám vysvětlovat, že je čas vypustit "Krakena" ven.
Dobře, donutila mě. Je venku. Jenže co s načatým ránem?
V noci se mi hlavou honily nápady - po prohlížení těchto stránek by to snad ani nešlo zůstat úplně chladnou.
Takže co tedy?
Pustím si muziku, naladím se, vytáhnu materiál, barvičky, štětce a začnu. Co to bude tentokrát?
To uvidíte.
Tak hezké ranní probuzení do deštivého rána a nezoufejte.
Pokud zrovna nebudete tvořit jako já, tak příjemně relaxujte - k tomu je totiž déšť stvořen.
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.:-) Hezké povídání...
Kočky mám dvě - půlroční koťata a jsou sice panelákoví, ale o to větší Krakeni
. Takže já mám budíček i ve 4-5 ráno. A děšť miluji, ležet jen tak v posteli a zachumlat se pod deku:-)
Na probuzení mi stačí ten déšť. Mám ho ráda. Sedím v křesle u hrnce bylinkového čaje a dečky, bačkůrky a jiné divnosti vznikají skoro samy. A déšť si šumí, bubnuje, šumí... kdo by spal?
Při takových ránech si uvařím teplý nápoj a mazlím se a hraju si se synem, ten totiž vztává v půl sedmé...
:-) hezké..moc hezké