Tak a máme tu jaro. Sice je únor, ale my se nemůžem dočkat. Těšíme se na kytičky, na rozkvetlé stromy, na zvířátka, na krásnou zelenou trávu atd. My se tady asi všichni těšíme na nové nápady a výrobky. Já jsem pro všechny vymyslela básničku o jaru. Máme se na co těšit. :-)
Jaro, to krásné období,
je tak kouzelné, každý to ví.
Všichni ho rádi máme,
tomu kouzlu neodoláme.
Trochu deštíčku,
pro zelenou travičku.
Když zasvítí sluníčko,
bude vidět duha, alespoň maličko.
Rodí se různá mláďátka.
Telátka, selátka i jehňátka.
Jsou tak roztomiloučcí
a tak droboučcí.
Rostou květinky,
hlavně tulipány a sněženky.
Ty bílé sněženky,
první vylézají z peřinky.
A na velikonoce
se těšíme nejvíce.
Kluci chodí mrskat holky.
Dostanou pak sladkůstky.
Nebuď zalezlý ve své noře.
Možná je tam dobře,
ale podívej se na svět,
když je na jaře samí květ.
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.Hezké... Taky se těším, ale nevěřím, že by už se zima drsněji neprojevila. Myslím, že ještě vystrčí drápky v podobě mrazu /větších/ nebo nám ještě napráší sníh. V tomto jsem pesimista.
Posílám taky básničku:
Sněženka
V zimě kytičky pod sněhem spi,
která z nich se první probudí?
je to přece jasná zpráva,
že sněženka první vstává.
Po zimě se těšíme,
až své kvítky rozvine.
Jen na jaře staje sníh,
kvete v celých kobercích.
:-)