Vaše medailony

Znám několik žen, které absolvovaly semináře a kurzy nějakého tvoření v zahraničí, ale jen jedinou, která absolvovala kurz tkaní v Etiopii….:-) Aleně Prokešová (EthAle) je 25 let a žije již třetím rokem v zahraničí, kde „dobrovolničí“. Nejdříve žila 9 měsíců v Íránu a potom se přestěhovala do Etiopie. Do zahraničí se dostala přes studentskou organizaci AIESEC.  Jak Alenka sama říká, v Etiopii je krásně teplo celý rok a ona je teplomilný člověk, takže si tam po roce našla práci pro soukromou firmu zabývající se stavebnictím, architekturou a mezinárodním obchodem.

Alenka tvořila už od dětství, věnovala se převážně korálkování, po dobu studia na univerzitě už na tvoření neměla dost času, ale v Etiopii s ručními pracemi znova začala. Tam se přes své dobrovolnictví seznámila s místní organizací, která dává práci ženám, aby nemusely žebračit na ulici a vzdělává jejich děti. Tyto ženy vyrábí překrásné barevné šály na podomácku vyrobených tkalcovských stavech, šály se Alence natolik zalíbily, že si požádala o kurz tkaní.

Co vlastně tvoříte a jak?

Tvořila jsem už od dětství, v průběhu studia nebylo moc času, ale v Etiopii jsem se začala tvoření znova věnovat a to především tkaní šál. Tkaní je celkem složité, nákup vlastního stavu je nákladný a navíc bych ho ani neměla ve svém skromném bytečku kam dát, takže využívám prostředků jednoho centra, kde si o víkendu zajdu nějaké šály vyrobit. Nedávno jsem se také začala věnovat technice Candy Bag, která je mnohem jednodušší v tom, že kabelky mohu vyrábět doma u sledování filmu J

Kde prodáváte své výrobky?

Objevila jsem možnost tohoto internetového prodeje, takže zkouším prodávat přes internet, ale s výrobou jsem začala nedávno, takže jsem vlastně zatím skoro nic neprodala, jen pár šátků a kabelek známým když jsem byla naposledy v ČR. Domů (do ČR) moc nejezdím, za poslední 3 roky jsem navštívila ČR 3x. Tvořím v Etiopii, z materiálů nakoupených místně, takže i výroba stojí méně – jen ta pošta do ČR stojí hodně L. 

Prodáváte své výrobky i v Etiopii?

Samozřejmě se snažím najít odbyt pro své výrobky i v Etiopii, ale není to jednoduché. Problém je v tom, že většina lidí v Etiopii má nízký příjem a ručně ceněnou práci si dovolit nemůže. Pokouším se domluvit s obchody, kde nakupuje hodně cizinců, kteří peníze mají. Například já prodávám šálu za cca 250 Kč (bez provizí internetovým provozovatelům), protože výroba jedné šály mi trvá cca 3-4 hodiny (i s přípravou a tkaním). Místní centra, kde jsem se učila, prodávají tutéž šálu za mnohem méně, jsou zkušenější a šálu zhotoví rychleji než já a hlavně jsou ochotni pracovat třeba za 10 Kč na hodinu… To samé platí i pro kabelky – pokud si chce dáma v Etiopii koupit kabelku, proč by platila 500 Kč za kabelku z papíru, pokud si za stejnou cenu může koupit koženou?

Říkala jste, že tkaní jste se naučila v Etiopii v jednom centru. Naučila jste i něco Vy je?

Ano, výrobu šály jsem se naučila od místních. Kabelky Candy jsem se naučila sama z internetu a už jsem to tady pár lidem ukázala a naučila je to. Také jsem naučila základní techniky výroby  Candy kabelek v centru, kde mě naučili tkaní šál (takže to byla taková výměna znalostí), ale jelikož je to pracné a časově náročné, moc je to nezaujalo.

Je těžké „sehnat“ v Etiopii materiál na Vaše tvoření?

Záleží na tom, jaký materiál. Na výrobu šály používám nitě, které u nás běžně používáme k šití. Na kabelky používám recyklovaný papír z mé kanceláře a izolepu nakoupím v každém papírnictví. Pokud ale chci něco víc speciálního, jako například ucha na kabelky nebo magnetické zapínání, to se shání v Etiopii těžko, hlavně proto že tu nejsou žádné velkoobchody jako galanterie u nás a musíte na místní trhy. Takže zmíněné věci, které nemám kde sehnat v Etiopii jsem si nakoupila na mé poslední návštěvě  v ČR.

Jak se všeobecně nakupuje v Etiopii?

V Etiopii je hodně velice malých obchůdků, které nabízí od každého trošku. Například jídlo se tu nakupuje jednoduše. Já umím trochu mluvit místním jazykem, takže si bez problému nakoupím běžné věci v malých obchůdcích. Pokud potřebuji něco speciálního, například kosmetiku, tak si zajdu do větších supermarketů, kde je to sice o trochu dražší, ale nemusím rukama a nohama vysvětlovat co si chci koupit. A pokud mluvím o jídle, tak myslím opravdu nejběžnější věci…Například dobrý sýr, sušenky, čokoláda jsou tu velice drahé, protože jsou většinou dovážené. Takže skoro vždy když jedu do ČR, tak si s sebou přivezu kufr plný sladkostí, sýr, salám a jiné. Neříkám, že se to tu nedá koupit, ale místní kvalita není dobrá a dovážené zboží je velice drahé (za nejlevnější tabulku čokolády zaplatíte minimálně 100 Kč).

Velice těžce se mi shánělo oblečení, protože mnohé obchody nemají cenovku tak si chtějí na cizincích vydělat, takže mi nabízeli zboží za dvojnásobnou cenu. Já se ale umím hádat, takže jsem si nakonec nějaké to oblečení nakoupila za cca 60% původní ceny, za kterou mi to chtěli prodat. Problém byl to, že oblečení bylo secondhandové, jen obarvené s novou našitou cedulkou takže vypadalo jako nové, ale za 2 měsíce nepoužitelné. Takže jsem si začala vozit z ČR i oblečení.

Všeobecně, pokud mluvíte alespoň trochu místním jazykem, tak se dá nakoupit všechno, pokud víte kde. Funguje to tady tak, že kromě obchodů s jídlem tu nenajdete jednu ulici, kde nakoupíte všechno. Musíte vždy do „speciální ulice“, kde nakoupíte nábytek, další ulice kde nakoupíte kuchynské potřeby, další ulice má obchody s oblečením atd. Takže nákup může trvat i celý den J

Co na to Vaše rodina a okolí?  Nosí vaše výrobky?

Maminka a babička už mají několik šál a maminka si také oblíbila jednu z mých kabelek, ale čeká na vhodné počasí (v tom počasí, které bylo v březnu a dubnu v ČR, se papírové kabelky nosit nedoporučují). Maminka mi taky dělá reklamu u známých, takže většinu výrobků co jsem naposledy dovezla do ČR, rozdala známým a příbuzným.

Co se Vám nejvíce povedlo? Co je Váš největší úspěch?

Jelikož šály i kabelky nevyrábím tak dlouho, mám radost z každého nového výrobku. Hlavně se snažím nedělat jeden výrobek dvakrát, pokaždé se snažím vyměnit barvy, vzor atd. Nejhorší je, že bych najraději všechny výrobky nosila sama,  ale to bych potom musela mít jen jeden pokoj na kabelky a šály :-)

Co plánujete do budoucna? Co byste chtěla dokázat?

Popravdě řečeno ještě nemám svoje plány vyjasněné. V Etiopii bych chtěla zůstat ještě jeden rok a pak se uvidí. Mým snem je začít podnikat v Čechách, ráda bych si otevřela restauraci, pravděpodobně etiopskou protože miluji místní kuchyni. Také bych si chtěla otevřít firmu na dovoz a vývoz, ale detaily ještě nemám promyšlené. Ráda bych se věnovala i ručním pracím, ale jen jako volnočasový koníček, ne profesionálně.

Tak tento rozhovor byl pro mě opravdu hodně zajímavý… S Etiopií jsem si ještě nikdy „nemejlovala“ J. Moc děkuji slečně Alence, že se mi věnovala a skvěle zodpověděla moje otázky a poslala výborné fotky z velké dálky..:-). No a to krásné etiopské teplo samozřejmě závidím…:-)

Výrobky EthAle na Potvor.cz: