Vaše medailony

Chtěla bych vám představit skvělou autorku šperků   DANTE - Danuši Tkáčovou

V každém našem medailonu představíme i portrétovou fotografii, ale v tomto rozhovoru uděláme výjimku, protože Dante má pouze minimum fotografií a to ještě z úředního donucení. Fotka na občanku a foto svatební. Dante prohlásila, že raději zubaře než fotografa  To jsem uznala jako neotřesitelný argument a představíme vám Dante v její tvorbě.

Rozhovor ve většině případů probíhá tak, že jako správná zvědavá žena dávám otázky a dostávám na ně odpovědi. Dante je poetická duše a její odpovědi vám představím bez svých otázek, které by vyprávění zbytečně rušily...

Začátek

K výtvarnu jako takovému mám blízko celý život. Tak jako někdo píše deníky, do kterých vkládá své úvahy a své pocity, tak já brala skicák a kreslila, malovala. Měla jsem štěstí a v životě mne začal doprovázet můj muž, který mne podporoval a pomáhal v začátcích mé tvorby. Ovlivněna secesním uměním, především Tiffanyho zpracováním skel, jsem se začala více zajímat o tuto techniku. Sklo jako takové bude moje celoživotní láska a stále se k němu musím vracet.Při studiu secesních děl mne zaujaly šperky Laliqua a jsou pro mne neustálou inspirací. A to byl nejspíše ten okamžik, který rozhodl. Plochost skla jsem vyměnila za tvárnost mědi a minerály a začala jsem tvořit šperky ve větším měřítku.

Koníček - práce?

Asi jsem jeden z těch šťastlivců, kterým se koníček stal prací. Není to práce na osm hodin. Je to dá se říci životní styl, pro mne osud. I když se snažím občas vypnout hlavu, stejně se mi v ní honí budoucí projekty. Každý člověk se cítí být občas unavený, i já to tak mám, ale faktem je že v okamžiku, kdy beru pájku do ruky, dostávám se do jiných světů, přestávám myslet nad každodenností a začnu ulítávat ve své fantazii někam jinam, kde začnu cítit svobodnou duši s křídlemi mávajícími někde nad obzorem a je mi skvěle.

Inspirace

V začátcích jsem se nechávala hodně inspirovat secesním uměním, líbila se mi jejich preciznost, ozdobnost a hlavně chtěla jsem to dokázat také. Dnes už je to jiné žiji v současné době a tudíž i ta mne ovivňuje. Většinu věcí si předem kreslím, pak teprve hledám materiál, který by byl ten pravý. Ale jsou i chvíle, kdy vezmete kámen do ruky a on si prostě řekne co chce.
Miluji labradority. Jsou to šedé kameny, které začnou promlouvat při každém pohybu. I šperky mám ráda s příběhy, měly by majiteli něco říci, bude k nim mít jiný vztah. V poslední době jsem se odvážila představit několik kousků ovlivněných surrealismem, který jde ruku v ruce mým životem jako secese.
Úniky ve snech, krajiny kde nejsou dodrženy přírodní zákony, kde je možné vše. To je nyní moje cesta, kterou bych se chtěla nyní více zabývat. Občas se stane, a mám několik takových speciálních zákazníků, kdy mne někdo požádá o zakázkovou práci. Často mne požadavek i zarazí, protože tak bujnou představivost opravdu nemám aby mne napadlo udělat třeba potápěče, ale právě z těchto prací mám velmi dobrý pocit. Je to odreagování se od zaběhnuté práce a spokojenost s výsledkem pak mám hodnocenou tím, že se ten člověk opět vrátí s něčím mimořádným. Bývá to pro mne výzva a já je mám ráda.

Zvířata a já

Výtěžek z části mých šperků jde na konto útulku Lesan. Je to z mnoha důvodů. Především se o tento útulek stará velmi přívětivá osůbka, se kterou jsem se kdysi seznámila, a které si nesmírně vážím pro to co vše dělá nejen pro zvířata v útulku, ale i pro lidi a kdyby takových človíčků bylo na světě více, bylo by i méně trápení. No a druhý důvod jsem já samotná. Já prostě zvířata miluji. Sama mám doma v podstatě zvěřinec. Fretkama počínaje, přes kočku a psy, kterých je momentálně šest, ale v brzké době přibude i sedmý greyhound adoptovaný dostihák z Irska a konče papoušky, co nepřestávají pořád do něčeho mluvit. Je to občas náročné, ale živočišné teplo miluji a je pro mne přednější než třeba dovolená někde u moře.

Další koníčky

Chtěla bych napsat, že celý život je můj koníček, rodina, zvířata, práce. Miluji ho tak jak je a neměnila bych. Jen bych potřebovala aby ten den byl jednou tak dlouhý. máme rodinný dům a u něho velkou zahradu, kterou jsem zakládala sama a to od dovozu hlíny, přes sadbu a samozřejmě opečovávání. Je to skvělý pocit, protože za člověkem jde odvedené dílo ihned vidět a rozkvetlá zahrada se pak sama odmění svými barvami a vůní. No a když není zrovna to správné počasí tak moc ráda šiji a pletu. Musím se přiznat, že sednout k televizi a nic nedělat to prostě neumím.

Plány

V současnosti mám rozjeté dva směry, kterými bych se chtěla dále ubírat. Je to již zmíňovaný svět snů a vizí a dále mikrosvěty. To jsou malé obrázky (přívěšky), které mají navodit pocit jakobyste se dívala do vody potoka, pod listy kapradiny a objevovala odlesky pavučin, létající vážky, malé ulitky v jemných barvách vod, sluneční září mezi listím. Ale vzhledem k tomu, že nedokáži trvale jít jedním směrem a moje práce vyžaduje stálé změny, budu se i nadále vracet k již stálým věcem jako je téma člověka,
historie, ptačí říše ....

Moc děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu krásných výrobků a radost z tvoření!