Vaše medailony

Apták alias sestry Slavíkovy pochází ze Šumperka, kde dodnes bydlí a pracuje mladší z nich- Hana Slavíková. Ta starší, Irena Slavíková,  kterou bych vám dnes ráda představila, bydlí se svou rodinou v Hořicích, je to mimořádné aktivní žena a na můj vkus toho stíhá až moc  a na co sáhne, to se jí daří…

A jak vidí Apták - Irena Slavíková sama sebe? …….Apták má textilní i výtvarné vzdělání, barvičky na kdeco (i na sebe), dvě děti, tři psy, skoromanžela, poloopravený barák a neudržovanou zahradu. Takže tvoří mezi (ne)pletím záhonů, krmením rodiny a hafanů a nekonečným úklidem všeho a všech. Hlavně až uspí děti, ... pokud nesedí celou noc u PC (nevyřizuje poštu, objednávky, nedělá grafiku, nepíše maily s rodinou, přáteli, nekontroluje dění ve světě či v Čechách… především vše, co se týká designu, textilu, hudby, knih a hraček.

Mohla byste nám říct něco o sobě? A o Vašem vztahu k "výtvarnu"?

K výtvarnu jsem vždy přistupovala, že to je jen koníček, že přece spousta lidí umí krásně malovat, nikdy mě nenapadlo, že bych se jím mohla nějakým způsobem živit. Nějaké soutěže jsem vyhrála, ale víc bylo těch neúspěšných. Dvoje talentovky jsem neudělala, do lidušky jsem nechodila, můj přístup k výtvarnu byl víceméně velmi laxní. Na druhý pokus se mi ale povedlo po absolvování vysoké školy textilní udělat talentovky na oděvního a textilního designatera v Liberci, kde už mě výtvarno potkalo výrazněji. I když spíše to grafické výtvarno (na PC). A když mi jako studentovi chyběly peníze, zkusila jsme občas něco prodat a ono to fungovalo J.

Tvoříte podle předlohy nebo máte vzor v hlavě?

Vždycky mám nějakou představu v hlavě, bez toho by mi to nešlo. I když maluju třeba podle nějaké fotky (na přání zákazníka), tak mám potřebu si to nějak po svém sestylizovat, něco tomu dát navíc. Hlava je pro mě nejdůležitější J.

Vaše kresby mají svůj osobitý styl. Věnujete se i malování obrazů nebo malujete „jen“ na textil? Máte na svém tvořivém kontě i výstavu?

Jsem velmi zatížená textilem, všechno v mém životě se motá kolem něj. Takže když maluji, tak většinou se to dá nějakým způsobem obléci.

Mám za sebou hodně módních přehlídek, pár oděvních soutěží a různých výstav a instalací.

Loni mě oslovila knihovna v Šumperku, odkud pocházím, s návrhem uspořádat mi výstavu, ale jen čistě obrázků, které by se daly umístit do skleněných clipů. Byla to zajímavá výzva, takže poprvé v životě jsme uspořádala obrázkovou výstavu. Byla prodejní a byla velmi úspěšná. I když nutno říct, že jedna část jich byla namalovaná na plátně a druhá část na hedvábí. Takže zase textil.

A pro zajímavost: také už jsem malovala obrázky i na jiné materiály, na zdi interiéru, na skleněné jídelní soupravy, ale třeba i na posilovač brzd do auta. Skládala jsme velkoplošné interiérové mozaiky a ilustrovala kamarádce knížku krásných básní. Všechno to byla „výzva“ a to mám ráda.

Pořádáte kurzy batikování?

Kurz batikování jsem publikovala (v rozsahu 4 listy) v Praktické ženě. Občas aktivně učím malbu na hedvábí, kde je vlastně zahrnutá i batika.

Dříve jsem ještě vyučovala i Dějiny odívání a pokud mě potkáte na nějakém řemeslném jarmarku, pak předvádím malbu na hedvábí a můžete si u mě malbu na hedvábí sami vyzkoušet.

Tvoříte raději pro děti nebo pro dospělé? A s dětmi nebo s dospělými?

To asi tak nastejno. Práce s dětmi mě obohacuje víc, ale je náročnější. Ráda občas využiji kreseb svého syna a dotvářím je. Je to zase jiný pohled na svět.

Jakou výtvarnou techniku máte nejraději?

Ráda „vidím“ do všeho, navštěvovala jsme kurzy spousty technik, ale člověk nikdy nemůže všechno dělat pořádně, když už je toho moc. Nedaří se mi označit tu jednu nejoblíbenější, to je dle nálady. Momentálně se chystám na kurz olejomalby, abych se naučila základy techniky. Olejem jsem ještě nepolíbená.

Máte ve svém šatníku vlastnoručně vyrobené kousky a nosíte je nebo je to jako s tou kovářovou kobylou? 

Spíše kovářova kobyla. Já si to přece můžu kdykoli udělat znova… tak to prodám… a zůstávám i nadále u svého teoretického přesvědčení. Ale pár kousků by se u mě našlo.

Jaké jsou Vaše další zájmy a koníčky? Máte na ně vůbec čas?

Každé ráno chodím do stálého zaměstnání (zase textilní průmysl) a odpoledne se snažím se svým druhem zvládat naše dvě malé děti a rozestavěný starý barák. Takže čas zoufale chybí na všechno tvoření. A navíc můj koníček „textil“ už se stal koněm a nezbývá čas ani na základní údržbu zahrádky, na poslouchání hudby a sledování filmů z klubu náročného diváka, natož na přečtení nějaké hezké knížky. To jsem vlastně vyjmenovala potencionální možné další koníčky, až někdy zase bude víc volného času.

O co si letos napíšete Ježíškovi?

Před pár lety se mi ozval zákazník s mailovou adresou „ježíšek“ a objednával u mě dárky. Od té doby už zase věřím na Ježíška a pro letošek si mu tedy napíšu o to, aby dárky zase přišel nakupovat ke mně .
 

Co považujete za důležité a já jsem se na to nezeptala?

Jedině snad bych povzbudila ostatní, kteří se snaží tvořit cokoli rukama, a zdá se jim, že se jim nedaří. Musí vydržet a nedat se. U mě se osvědčilo, že je třeba především bohatý trénink, kterým se vypracují a posunou o něco dál. Já aktivně trénuji už přes 20 let, výtvarné sny se mi teprve teď pozvolna začínají vyplňovat, ale pořád spoustu věcí neumím a neznám.

MOJE POZNÁMKA:

Apták je „zažraná“ do tvoření, to se pozná už na první pohled, tedy na první pohled v jejím domě.. Apták byla moc milá a pozvala mě dál a to jsem tedy koukala.. ..všude hromady obrázků, triček, barev, prostě absolutně pracovní prostředí , byla to paráda. Apták je moc skromný a některé věci zmiňovala jen na okraj, takže se pochlubím za ní. 

Některá trička jsou společným výtvorem Aptáka a jejího 8-letého syna Bertíka.  Bertík bravůrně „vyfrkne“ auto nebo autobus a maminka nádherně dokreslí a dotáhne, tohle mi přišlo fakt geniální.

Apták svou výstavu obrázků v Šumperku přímo na místě skoro celou rozprodala!

Apták se loni zúčastnila soutěže Svatební šaty roku 2010. Její model byl úžasný a velmi odlišný od ostatních „klasických bílých princeznovských šatů“. Nejenže byl model tyrkysovo-šedý, ale byl v kombinaci s pletáží a navíc totálně „bomba“ – Aptákova nevěsta nesla v náručí miminko, jehož oblečení bylo s oblečením nevěsty skvěle doladěno…

Apták se nezdá, ale je fakt dobrá… Její výrobky k prodeji si můžete prohlédnout a zakoupit :-)  ZDE