Zajímavosti

Budu sportovat a zhubnu, naprosto jednoduchá myšlenka, vyzkouším pár sportů, abych věděla, který je pro mě ten pravý…

Začnu plaváním. Půjdu plavat, to by mi mohlo jít, v podstatě to je polehávání na hladině vody, to zvládnu. Samotné se mi ale jít nechce, komu řeknu?  Jako potenciální doprovod do bazénu nepřipadá v úvahu žádná kamarádka, která má velikost 38 a méně. Zákony optiky jsou neúprosné: vedle hubené kamarádky budu v plavkách vypadat děsivě, potřebuji nějakou  vykrmenější, abych si vedle ní opticky polepšila. Bohužel se mi žádnou vykrmenější kamarádku nepodařilo přesvědčit, že vystavovat 100 kilo v plavkách je fajn zážitek…

Po dlouhé úvaze se nakonec rozhodnu pro  kamaráda Holanďana, jeho největší předností je 8 dioptrií, do bazénu chodí zásadně bez brýlí a čoček, tedy mé natřásající se špeky v plavkách nemá šanci identifikovat.

Kamarád Holanďan je velmi společenský, souhlasí. Procházíme každý svou šatnou a sprchou a setkáváme se až v bazéně. Vidím Holanďana jak chaoticky plave a hledá mě ve vodě, je mi to jedno, nikam se neženu, zcela pomalounku se smáčím centimetr po centimetru, voda je nesmyslně ledová, nechci umřít na infarkt. Po desetiminutovém systematickém zvykání si na studenou vodu jsem v bazénu celá a přesouvám se do pruhu pro kondiční plavání.

Plavu prsa: dloooouhýýý nááádech, protažení rukou a nohou, dloooouhýýý výýýdech a přitažení rukou a nohou, dýchám velmi harmonicky a užívám si to … systematicky hubnu, úplně to cítím, mám ze sebe moc dobrý pocit.

Koutkem oka zahlédnu  někoho jak mě dohání, je to žena, je to starší žena.,  je to důchodkyně, proboha, dohání mě důchodkyně!!!

Nenechám se zahanbit, zrychluji tempo: nádech, ruce, nohy, výdech, ruce nohy … Důchodkyně je mi v patách. Zrychluji ještě více, kašlu na harmonii, kašlu na užívání si, nádech, ruce,nohy, výdech... Důchodkyně mě neporazí! Už jen pár metrů a blíží se konec bazénu…nádech, ruce, nohy, výdech … Jsem první!§ Z posledních sil se chytám  kraje bazénu, kašlu, hekám sípám, ale jsem první!!! Moment?!?  Důchodkyně se u stěny bazénu otáčí a plave zpátky!!!

Trvalo mi celou věčnost než jsem dokašlala a dosýpala, při vylézání ven po žebříku jsem několikrát sjela zpátky, nohy nenavyklé fyzické zátěži se mi třásly a nechtěly poslouchat, nakonec se mi podařilo vylézt z vody na pátý pokus, respektive mě vystrkali ostatní nedočkaví plavci, kterým jsem zablokovala žebřík … jsem jim za to vděčna.

Rozhlížím se a vidím svého Holanďana jak sedí na lavičce u bazénu s nějakou ženou, jdu si pro ručník, míjím Holanďana, který lámanou češtinou zve onu ženu na kafe, ona žena je moje důchodkyně!!! Můj Holanďan zve moji důchodkyni na kafe!

Šourám se do sprch a je mi naprosto jasné, že mi nasportovaná důchodkyně „klofla“ mého Holanďana, jaká potupa…

Vycházím z budovy bazénu a oknem v kavárně zahlédnu Holanďana s důchodkyní. Ten moment rozhodl, okamžitě se vracím zpátky a u kasy si kupuji permanentku do bazénu.

Budu chodit třikrát týdně plavat, důchodkyni porazím a  Holanďana „klofnu“ zpátky!